6. dubna 2014

BYLO NÁS PĚT, MIKŠŮV PIVOVAR A MALEBNÝ RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

Určitě to také znáte. Já tomu říkám krádež poetiky místa. Když jsou autobiografická spisovatelská díla, vážící se k nějakému konkrétnímu místu, později převedena na filmové plátno a pro exteriéry je použito naprosto jiných lokací. Může to potom vést ke zmatení, kdy v mysli diváka zůstává pouze vzpomínka na konkrétní místa z filmových pláten a souvislost s těmi skutečnými se vytrácí. V pivovarském světě máme jeden takový zářný příklad. Snad jen díky silné místní identitě autora zůstává v paměti diváků i skutečné místo, kde se dílo odehrává, ale i přesto si většina lidí zřejmě představí Dalešický pivovar a ne ten Nymburský - mluvím samozřejmě o Postřižinách. Máme pak ale i taková díla, kde se původní místo děje ztrácí poněkud zcela - a je to myslím škoda.

Když se řekne Bylo nás pět, představuji si automaticky uličky a náměstí malebné středočeské Kouřimi, v jejíž exteriérech byla seriálová adaptace natočena. Popravdě se přiznám, a trochu se i stydím, že jsem až do tohoto týdne netušil, nebo jsem si to spíše nespojil, že příběhy pěti chlapců z románu Karla Poláčka, se ve skutečnosti odehrávaly v ulicích neméně malebného Rychnova nad Kněžnou, který jsem tento týden mohl navštívit. Město naštěstí na své hrdiny ani na slavného rodáka, který později na samém konci druhé světové války zahynul v koncentračním táboře Gleiwitz, nezapomnělo a je na ně v jeho ulicích široce upomínáno. Minimálně naučnou stezkou, ve které samozřejmě hraje roli i místní pivovar.

 Areál Rychnovského pivovaru

V romantickém údolí mezi skalami a stráněmi, které pod místním zámkem vyhloubila řeka Kněžná, stával kdysi Trčkův zámek či dvorec, později Kolowratskou vrchností přestavěný na pivovar. Do konce 1. světové války rukodělný provoz zakoupil roku 1918 Jan Mikš, který jeho provoz nechal kompletně zmodernizovat a zvýšil jeho výstav. Rodina Mikšů měla pivovar v držení až do znárodnění v roce 1948, později byl, jak tomu bylo v té době běžné, pivovar roku 1962 uzavřen a v jeho zdech se rozjela výroba nealkoholických nápojů.

 Historický pohled na dvůr pivovaru. Zdroj: z panelu naučné stezky po městě.

Chátrající areál byl v roce 1993 navrácen potomkům původních majitelů, kteří v objektu nejenže zachovali výrobu sodovek a limonád, ale v kompletně rekonstruovaném areálu zřídili pěstitelskou pálenici a od roku 2008 i malý pivovárek, který tak navázal na dlouhou tradici výroby piva v tomto místě. Komplex pivovaru se řadí bezesporu mezi nejkrásnější pivovarská místa, která jsem kdy navštívil. Nejsilnější je prostor uzavřeného dvorce pivovaru s dominujícím objektem někdejší varny a chladících stoků s komíny kotelny a hvozdu v pozadí v kontrastu s krajinným zázemím naproti přes dvůr, doplněný o rybníček s posezením.

 Současná podoba pivovarského dvora. No není to nádhera? ;)

Dvůr pivovaru bohužel primárně slouží spedici všech zde vyráběných nápojů a posezení je možné z ulice, přístupné zvenku kolem traktu někdejší sladovny, dnes varny, která je viditelná skrz okno. Pivovarský šenk bohužel má v těchto dnech ještě najeto na zimní provoz s večerní otevírací dobou, a tak jsme nemohli točené ochutnat přímo v místě. Naštěstí se v areálu nachází i prodejní okénko, kde starosvětský pan prodavač ve starosvětském skladu nabízí studená lahvová piva a limonády. Něco jsme nakoupili a vydali se pomalu na vlakové nádraží, snad se nám poštěstí ochutnat točené pivo v Rychnovském pivovaře někdy příště.

 Vrata Šenku v pivovaru nám zůstala uzavřená. V objektu vpravo je dnes varna.

Ale nelitovali jsme, Rychnov nad Kněžnou stojí za to navštívit i tak. Když poutník přehlédne odporné a nekoncepčně vystavěné panelákové sídliště s obchodní vybaveností mezi nádražím a historickým centrem, jedná se jinak o kompaktně dochované krásné město s pěkným živým náměstím, dominantou historického zámku a řadou pěkných zákoutí. K nezaplacení je určitě i přímá vazba na přírodní zázemí na západ od řeky Kněžné. Z jejího údolí je navíc nejkrásnější pohled na zámecký vrch, pod kterým se v uličkách dodnes tísni, bohužel poněkud sterilně rekonstruované, domky původní zdejší maloměstské zástavby.

 Návrší s Kolowratským zámkem a maloměstskou zástavbou pod ním.

Jestli do Rychnova někdy pojedete, určitě si nenechte ujít obhlídku kostela Nejsvětější Trojice v zahradě za zámkem. Ono to ze země tolik není vidět, ale tento kostel je snad nejkrásnějším důkazem o fundamentu barokního symetrismu. Po výstavbě nového velkého zámku se Kolowratům, jeho majitelům, nelíbilo, že starší gotický kostel míří svým úzkým průčelím zcela jiným směrem, než zahradní průčelí zámku. Před gotický kostel tak nechali vystavět kulisu nového barokního průčelí, které jak svou osou, tak svou šířkou nijak nesouvisí s původní gotickou stavbou. Úžasné!

 Vyosené dodatečně přistavěné kulisovité barokní průčelí kostela Nejsvětější Trojice.

A úžasný je skutečně i celý Rychnov, jeho pivovar a i pivo, které je možné snad točené ochutnat i v hotelu Havel přímo na náměstí a celkem běžně je v zajímavě řešených lahvích s patentním uzávěrem k dostaní i po republice v pivotékách. Na nás v lednici čeká k ochutnání lahvový tmavý 15° "Habrovák", pojmenovaný po největších nepřátelích hlavních hrdinů z románu Karla Poláčka.

4 komentáře:

  1. Pozor, řeka je Kněžná, nikoli Kněžna ;-)

    Díky za pěkné připomenutí chutného rychnovského piva.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jirko, díky za upozornění, opravím to v textu.

      Vymazat
  2. Děkuji autorovi za krásný článek a jako rodákovi,který na svůj Rychnov nedá dopustit tento článek potěšil u srdíčka.Hned si otevřu rychnovské pivo Kněžnu,kterou mám vždy v zásobě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rád jsem potěšil. Rychnov je skutečně nádherný, určitě se ještě někdy vrátím. ;)

      Vymazat