28. června 2015

UTAJENÝ (NE)KLÁŠTERNÍ PIVOVAR

Některé zprávy o nových pivovarech hovoří jasně už léta před jejich skutečným otevřením, o jiných je však získání nějakých informací cílem podrobného pátrání, zachytáváním nejasných zkazek a zjištění a jejich otevření je pak pro člověka velkým překvapením. O to větším a potěšujícím překvapením, pokud je nový pivovar otevřen v kraji, který často navštěvujete. Moc se mi tomu nechtělo do poslední chvíle věřit, ty zprávy byly skutečně spíš jen na úrovni šuškandy, ale nakonec Vám zprávu z otevření jednoho nového, respektive staronového, pivovaru mohu nyní přinést. Místo: Osek, čas: sobota 20. června 2015.

 Klášter Osek, kostel Nanebevzetí Panny Marie a Krušné hory v pozadí.

Přiznám se, že jistotu skutečného konání slavnostní otevření pro veřejnost, jsem měl až ve chvíli, kdy jsme přicházeli na osecké klášterní náměstí, přes nějž proudily davy lidí k jednomu z bočních vstupů zdejšího areálu cisterciáckého opatství při kostele Nanebevzetí Panny Marie. Přestože první zprávy o obnově pivovaru údajně probleskovaly již v roce 2009 a přestože obnova zchátralého klášterního areálu probíhá také již několik let, zatím její výsledky nejsou moc patrné, zejména pro obrovský počet budov a rozlehlost areálu a samozřejmě i z důvodu nedostatku financí. Areál je sice opět v rukou cisterciáckého řádu, o jeho obnovu, stejně jako o provoz nového pivovaru, se ale stará soukromá firma, respektive s ní personálně spřízněný Spolek přátel kláštera. Ty areál zatím bez přítomných členů řadu zároveň spravují.

 Motiv z klášterních nádvoří.

Přestože je klášterní pivovar zmiňován poprvé až počátkem 18. století, zřejmě byla jeho historie mnohem delší, klášter samotný byl založen již někdy na přelomu 12. a 13. století. Jeho areál byl několikrát přestavován a rozšiřován, zejména do barokní podoby na přelomu 17. a 18. století. Právě tehdy, za opata Benedikta Littwerga, je v letech 1701-1703 zřízen zmiňovaný nový pivovar v severovýchodním křídle hospodářského zázemí kláštera. Pivovar s humnovou sladovnou byl později přestavován, dle dochovaných dobových fotografií zřejmě získal i parní pohon. Jeho výstav v letech kolísal mezi 7 až úctyhodnými 24 tisíci hektolitry uvařeného světlého a tmavého piva pod značkou Brauerei-Ossegg.

 Návrat k tradiční značce (respektive k německému jménu města).

Pozdější doba už nebyla pivovaru ani klášteru nakloněná. Po druhé světové válce nejdříve v souvislosti s výměnou obyvatelstva, později se změnami politickými, byl pivovar zrušen, stejně jako později i klášter. Roku 1946 se tak s výrobou piva přestalo a po několika letech, kdy místo sloužilo jako stáčírna, byl pivovarský areál definitivně opuštěn. Klášter v alespoň provizorním podřadném využití chátral, což se bohužel projevilo nejvíce právě na objektech hospodářského zázemí, které stály stranou veškerého zájmu a za těch několik desítek let se proměnily v některých případech (např. sladovna) až v ruiny obvodových stěn, zarostlých náletovými dřevinami. Pivovar samotný ztratil svůj vysoký komín, Až návrat cisterciáckého řádu a aktivity současných správců areálu přinesly změnu a nezbývá skutečně než věřit, že jejich činnost bude úspěšná.

 Ze slavnostního otevření: vlevo staronový pivovar, vpravo ruiny sladovny.

V sobotu 20. června se pak obnovený pivovar, vznikající v budovách toho dřívějšího, otevřel po přechodném provozu veřejnosti. Akce mi moc nepřipomínala, alespoň v čase naší odpolední návštěvy, podobné jiné slavnosti. Postrádala masovost, kulturní program byl připraven až na odpoledne a asi i díky jisté odlehlosti Oseka, nehledě na zmiňované obecné utajení, byla určena primárně místním a neviděl jsem na ní snad žádnou ze známých tváří, které obvykle na podobných akcích potkávám. Nic z toho, co jsem napsal, ale není kritika, právě naopak. Klid celého odpoledne mi vyhovoval, až mi dokonce chvílemi přišel až přehnaný (možná nějaká hudba nevtíravá na podkres by neuškodila).

 Nařízení pořadatelů (ač forma prosby by mi byla určitě sympatičtější) řada návštěvníků
 jednoduše ignorovala (a tím nemyslím ty psy ;) ).

Většina programu se odehrávala na pěkném nádvoří někdejších hospodářských provozů. Připraven byl výčep s rozšířeným krytým posezením, které ale nakonec stejně ani nedokázalo pobrat všechny návštěvníky. Ti tak posedávali či postávali na pěkném velkém prostranství pod velkými stromy kolem. Malé posezení bylo připraveno i v rozsáhlém prostoru provozu pivovaru, a tak byla i možnost si prohlédnout jeho technologii. Zda byly na programu i komentované prohlídky netuším, za času naší návštěvy zřejmě žádná neproběhla. Je ale pravdou, že prostor u varny toho dne sloužil spíš i jako zázemí programu venku, než jako regulérní místo k posezení.

 Nový pivovar využívá pěkných prostor původního provozu.

Na čepu byla světlá 12° a tmavá 13°, na plakátu avizovaný světlý ležák 11° nakonec k mání nebyl, stejně jako silné speciály, plánované zejména k sezónním příležitostem. Pivo bylo nabízeno do logovaného skla, které bylo možné za zálohu půjčit, což kvituji s povděkem a potěšením. Stejné pěkné logo, názvem piva se odvolávající k tradiční značce Ossegg, bylo i na skleněných lahvích s patentním uzávěrem všech možných objemů, jež má pivovar také v nabídce. Pivo bude pak nabízeno i sudové, primárně pro vlastní pivovarskou restauraci, jinak na prodej zejména do "spřátelených" klášterů či pro partnery v zahraničí.

 Všechny nabízené obaly pěkně pohromadě.

Světlý ležák výrazně zlatavé až opalizující barvy mi moc nechutnal. Byl podivně rozbitý, nevyvážený, sladově těžký. Naopak černý speciál mi vyhovoval. Opravdu černé pivo, suché a příjemně hořké, taková mám rád. Těším se, až budu nejen moci znova ochutnat, ale rozšířit si obzory i některým ze zdejších sezónních speciálů, myslím, že do Oseka se velice brzy vrátím a pivo tady v klidu ochutnám při posezení na terase s výhledem na klášterní kostel na straně jedné, na ruinu někdejší sladovny na straně druhé. 

 Neobvykle tmavý světlý ležák.

Otevření pivovaru v Oseku se, myslím vydařilo. Potěšilo mne, kolik místních si našlo cestu a věřím, že místo bude i díky velice příznivé ceně piva jejich návštěvou opětovně poctěno. Stejně tak ale věřím, že pivovar se může stát i důvodem, aby se krásný, ale trochu zapomenutý a nepoznaný Osek stal cílem výletů i přespolních a turistů. Vzhledem k blízkosti státní hranice i zajímavé historii místa i těch z druhé strany Krušných hor. Finance získané z prodeje piva by určitě podstatným způsobem mohly pomoci postupné opravě celého památkově i duchovně tolik významného komplexu. 

 Ceník piva.

Jen si na závěr dovolím takovou otázku či nabídku k polemice. Při vymýšlení nadpisu k tomuto příspěvku jsem si uvědomil, že nevím jak to vlastně je s těmi klášterními pivovary. Kláštery a jejich pivovary jsou u nás, vzhledem k jejich dlouhé dějinné tradici, vzhledem k jistému tajemnu, které vaření piva mnichy obestírá, a možná i vzhledem k síle pivovarského marketingu přinášejícím zprávy o starobylých klášterních pivovarech například v Belgii, vnímány jako něco, co automaticky budí důvěru, respektive přitahuje zájem. Formulka klášterního piva se tak objevuje v propagačních materiálech našich pivovarů často, přestože mnohdy ta piva a ani pivovary nemají s kláštery nic společného. Asi vzhledem k té devalvaci pojmu dnes jako klášterní pivovar vnímám a respektuji (z hlediska hospodářských dějin i z hlediska současnosti pivního světa) pouze takový, který je skutečně i přímo v rukou jeho řadu, nejen - alespoň - v jeho prostorách.

 Trojnádobová varna. Je ten párníkový kříž náhoda?

A to je právě osecký případ, přestože tady je to ještě trochu složitější. S tradiční rolí klášterních pivovarů, jejichž zisk sloužil provozu opatství, trochu souzní cíl majitele pivovaru začlenit jeho provoz do postupné obnovy kláštera. Neznám přesně vztahy mezi ním a cisterciáckým řádem, ale je klidně možné, že se mniši řádu do Oseka jednou vrátí a třeba tu jednou budou vařit i pivo. Potom už to bude jednodušší a nebudu zde muset podobné polemiky vést. No, uvidíme. Jedno je ale jisté již nyní: minulý týden přibyl na mapu českých pivovarů nový zajímavý provoz, který se nachází v areálu cisterciáckého kláštera v Oseku. Zajeďte se tam určitě podívat. To místo za to stojí, zaslouží si to a minimálně jako nástupní či cílová stanice nějakého pěkného výletu po východních Krušných horách bude zdejší pivovar sloužit určitě perfektně!

12 komentářů:

  1. Jo, my tam přijeli na otevření právě z Teplickýho Monopolu až odpoledne a fakt tam žádný pivní tváře taky nepotkali. Piva průměr, ale dala se... Chtějí dodávat hlavně do hospod a přes léto má snad fungovat terasa a výčep u pivovaru. Jinak za celým projektem stojí nějaká firma z Litvínova zabývající se jinak výrobou z nerezu a ta profi varna je jejich vlastní práce. Takže klášterní pivovar je to jen názvem. Bavili jsme se tam s majitelem. Zajímavostí je, že už na podzim bude v Oseku další pivovárek v restauraci Černý Orel. Tomas

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proboha třetí Černý orel? Vám v Kroměříži a Jindřichovým Hradci nestačí???

      Vymazat
    2. Teď jste mě rozesmál. Průměrné pivo :))). Ke pravda.že v restauraci Černá orel bude pivovar,

      Vymazat
    3. Název Černý orel je starý, letitý, jedné z nejstarších oseckých hospod.Žádné opičení se.

      Vymazat
  2. Ano, asi bych to viděl stejně jako autor článku, klášterní pivovar je ten, který provozuje přímo mnišský řád potažmo pivo vaří civilní zaměstnanci za dohledu zástupců řádu. Jinak černé pivo je opravdu velmi dobré a ještě víc dobrý bude určitě již zrající černý 18 st. speciál.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Slyšel jsem však informaci, že v době, kdy pivovar Osseg provozovali cisterciáci (tj. cca do r. 1946), tak v něm sami pivo nikdy nevařili, ale pivovar vždy jen pronajímali jiným subjektům.

      Vymazat
  3. Příklad klášterního pivovaru je v klášteře v Želivi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jediný v českých zemích...

      Vymazat
  4. Tak já tam byla teď o Osecké pouti a jen chvála,chvála a chvála....personál super...milý...a na to že byla fronta to ossýpalo a nečekala jsem dlouho...díky dámy a pánové.....Ivana Andrlová Duchcov...

    OdpovědětVymazat
  5. Výborné pivo.Krásný prostředí.Musím doporučit.

    OdpovědětVymazat
  6. Výborné pivo, se skvělými lidmi a krásné prostredi. Pan Sládek je také velmi milý a šikovný. :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Ochutnal jsem tři piva z Teplicka. Ossegg - Osek, Rodinný pivovar Černý Orel - Osek a Monopol - Teplice. Jednoznačně palec nahotu pivovaru Ossegg. Nejlepší pivo na Teplicku.

    OdpovědětVymazat